|
| galerie | výstavy | nakladatelství | grafické listy | projekty | press | kontakt | |
Aktuality Galerie Zdeněk Sklenář
26. 11. 2011 - 4. 2. 2012 | Václav Boštík Monografie / Obrazy známé i neznámé | Mariánská 1097, Litomyšl
Otevřeno každou sobotu od 10 do 17 hodin
nebo po telefonické domluvě
tel.: +420 603 866 959, +420 224 218 528
Otevřeno každou sobotu od 10 do 17 hodin
nebo po telefonické domluvě
tel.: +420 603 866 959, +420 224 218 528
Václav Boštík Monografie
Právě vychází dlouho očekávaná monografie, v níž Vás autor Karel Srp provede životem a dílem Václava Boštíka.
Monografii si můžete zakoupit výhradně v Galerii Zdeněk Sklenář.
Právě vychází dlouho očekávaná monografie, v níž Vás autor Karel Srp provede životem a dílem Václava Boštíka.
Monografii si můžete zakoupit výhradně v Galerii Zdeněk Sklenář.
OPIČÍ KRÁL 1
Magický poutník krajinami srdce,
zrozenec čínských vypravěčů,
kamarád herců, básníků, malířů a bláznů -
postrach démonů!
Magický poutník krajinami srdce,
zrozenec čínských vypravěčů,
kamarád herců, básníků, malířů a bláznů -
postrach démonů!
5. 1. 2012 - 28. 1. 2012 | Stanislav Kolíbal Tehdy a Teď | S | Smetanovo nábřeží 334/4, Praha 1
VÝSTAVA JE PRODLOUŽENA DO 25. 2. 2012
VÝSTAVA JE PRODLOUŽENA DO 25. 2. 2012
23. 10. 2010 - 1. 5. 2011 | Frekvence geometrické smrti 141 | Muzeum moderního umění Massachusetts (MASS MoCA)
Monumentální instalace Federica Díaze bude veřejnosti slavnostně představena 23. října 2010 v americkém Massachusetts. Datová socha, kterou tvoří více než 420 000 plastových kuliček zalévajících nádvoří massachusettského muzea moderního umění (MASS MoCA), je zcela revolučním projektem. Frekvence geometrické smrti 141 byla vytvořena pomocí robotů bez doteku lidské ruky. Federico Díaz, který v Americe zakotvil díky spolupráci s MoMA / P.S. 1 je znám především svou mistrovskou schopností propojovat nejmodernějších poznatky vědy s vytříbeným estetickým citem. Při tvorbě Frekvence geometrické smrti 141 se ponořil ještě hlouběji do oblasti datové analýzy a efektivně využil současných možností počítačového programování. Frekvence geometrické smrti 141 je dílem, které fascinuje již od okamžiku vzniku. Federico Díaz a jeho tým transformovali dvojrozměrné obrazové body fotografií a video záznamů nádvoří a fasády massachusettského muzea do trojrozměrných prostorových bodů . Ty rozpohybovali a vytvořili tak dynamickou vlnu, která bouřlivě vniká z nádvoří muzea až do galerií prvního patra. Kuličky jednu podruhé s milimetrovou přesností skládá do finální předem stanovené polohy robot, člověk je tedy nositelem a hybatelem myšlenky, realizátorem je však stroj. „Víme, že na hranici vnímání reality pomocí našich smyslů začínají byt formy čisté, přesné a architektonické, proto tam, kde neslyšíme, nevidíme a necítíme, zapojujeme technologie. A naopak racionální geometrie je vždy poškozena i tou nejméně očekávatelnou a nejméně škodnou formou života. “
Monumentální instalace Federica Díaze bude veřejnosti slavnostně představena 23. října 2010 v americkém Massachusetts. Datová socha, kterou tvoří více než 420 000 plastových kuliček zalévajících nádvoří massachusettského muzea moderního umění (MASS MoCA), je zcela revolučním projektem. Frekvence geometrické smrti 141 byla vytvořena pomocí robotů bez doteku lidské ruky. Federico Díaz, který v Americe zakotvil díky spolupráci s MoMA / P.S. 1 je znám především svou mistrovskou schopností propojovat nejmodernějších poznatky vědy s vytříbeným estetickým citem. Při tvorbě Frekvence geometrické smrti 141 se ponořil ještě hlouběji do oblasti datové analýzy a efektivně využil současných možností počítačového programování. Frekvence geometrické smrti 141 je dílem, které fascinuje již od okamžiku vzniku. Federico Díaz a jeho tým transformovali dvojrozměrné obrazové body fotografií a video záznamů nádvoří a fasády massachusettského muzea do trojrozměrných prostorových bodů . Ty rozpohybovali a vytvořili tak dynamickou vlnu, která bouřlivě vniká z nádvoří muzea až do galerií prvního patra. Kuličky jednu podruhé s milimetrovou přesností skládá do finální předem stanovené polohy robot, člověk je tedy nositelem a hybatelem myšlenky, realizátorem je však stroj. „Víme, že na hranici vnímání reality pomocí našich smyslů začínají byt formy čisté, přesné a architektonické, proto tam, kde neslyšíme, nevidíme a necítíme, zapojujeme technologie. A naopak racionální geometrie je vždy poškozena i tou nejméně očekávatelnou a nejméně škodnou formou života. “