| cz | en | hledej |
| galerie | umělci | výstavy | nakladatelství | grafické listy | projekty | press | kontakt |
Jan Křížek a Václav Boštík PřáteléSmetanovo nábřeží 4, Praha 19. 6. 2010 - 11. 7. 2010 Poznali se v roce 1937 na Českém vysokém učení technickém v Praze. Václav Boštík vzpomínal, že se seznámili na vysokoškolské koleji a brzy se z nich stali přátelé na celý život. O šest let starší Boštík se v roce 1937 rozhodl přestoupit na Akademii výtvarných umění. Křížek jej o rok později následoval, nezapsal se však na malbu, ale do sochařského ateliéru Bohumila Kafky. Když pak měl Václav Boštík ateliér na Letné, denně se tam s Křížkem scházeli a diskutovali o smyslu umění, o jeho ideové a formální základně. Právě u Boštíka se Křížek seznámil s pětidílnými dějinami umění Elieho Faura; zvláště pátý díl, nazvaný Duch tvarů, je oba silně poznamenal a Křížkovu tvorbu trvale ovlivnil. Jejich setkání se zpočátku účastnil i Jiří Mrázek, který později vzpomínal: „V prvních letech války jsme se s Boštíkem velice sblížili, nejméně třikrát týdně jsem za ním chodil do ateliéru na Letnou […]. Na scéně se objevil Jan Křížek se svými teoriemi. Boštík pilně naslouchal a pak mi zrnka moudrosti předával. Přestali jsme se zajímat o Corota a zaměřili pozornost k epochám daleko starším. To proto, abychom, až se bude tvořit nový sloh, byli v předstihu. Věřili jsme totiž, že začátek každého nového slohu se podobá a musí podobat začátkům všech nových slohů.“ V roce 1947 odjel Jan Křížek do Francie. Se svou ženou Jiřinou žil v Paříži, kde ve skromných podmínkách vytvořil podstatnou část svého díla. O jeho tvorbu se zajímali významní umělečtí kritici, teoretici i umělci, jako například Charles Estienne, Michel Tapié, André Breton či Pablo Picasso. Věhlasné galerie René Drouin, A l'Etoile Scelée a Georges Craven mu uspořádaly samostatné výstavy. V roce 1962 se Křížkovi rozhodli Paříž opustit a odstěhovat se na venkov do kraje Corr?ze. Ještě předtím byl však Křížek nucen zničit velkou část svých sochařských prací, protože neměl prostředky na jejich uskladnění ani převoz. O své úspěchy a zklamání ve Francii i o výtvarné problémy se prostřednictvím dopisů dělil právě s Václavem Boštíkem. Ten také jako jeden z mála českých umělců a přátel Křížkovy ve Francii několikrát navštívil. A právě Boštík zprostředkoval povědomí o Křížkově díle v jeho rodné zemi. Křížkova socha zdobila malířův ateliér v Pařížské ulici; tam ji návštěvy mohly obdivovat a ptát se, kdo ji vytvořil. Anna Pravdová, květen 2010 Věnováno památce paní Jiřiny Křížkové
|
